Jana Rubešová - Básně Termiter - top page

Zdravím všechny, kteří se ať už náhodou a nebo cíleně ocitli na těchto stránkách !

Cítím se zvláštně, když mám psát o sobě, o tom co mě baví, ale možná to pomůže přitáhnout ty, co chtějí listovat dál či to ušetří čas těm, kteří se sem dostat nechtěli.

Báseň je především psychologická záležitost. Můžeme být absolutně kdokoliv, ale pokud máme to štěstí a poznáme, co skrývá psaní básní, otevřou se nám netušené možnosti výletů do vlastního i cizích niter. Je to očista od čehokoli a výborná relaxace. Schválně zkuste příště, až se budete cítit hodně špatně, budete v depresi nebo prostě naštvaní na někoho či něco, zkuste vzít papír a tužku a začít jen pozvolna kopírovat slova a věty, které Vám o překot létají myslí. Zjistíte, že špína se skrze tužku dostane ven a Vám je pak TAK dobře... !!! (A kromě toho ušetříte spoustu lidí, byť by si to zasloužili, Vašeho návalu hněvu. Nezapomeňte, že mnoho vět, které jsme v životě řekli nebo řekneme, bychom třeba někdy chtěli vzít zpět. Tak ať tu tíhu raději nese papír, však známé pravidlo o pomalých mlýnech přeci jen občas platí :o))

To je samozřejmě jen jedna z mála barev palety poezie. Pomáhá nám, když ji píšeme i když ji čteme. Pak je jen krůček k tomu vložit na neposkvrněnou stránku slůvka plná neskonalé krásy, touhy, lásky, čistých emocí (a to včetně těch negativních).

Svět je přímo přeplněn podněty - květin, stromů, kamenů, lidí, zvířat, a pak ta nekonečnost v záhybech pláště Vesmíru !! Snad není věc, která by neměla poezii ve svých tvarech, paměti, bytí. Jen v našem nitru se skrývají tisíce drobných semínek básní.

Vesmíry jsou eposy, jen někdy trochu rozvláčné :o)

Chcete-li, pojďte se mnou hledat poezii v nás !